Dnes nám puká srdce pro děti v Gaze. Zítra jim musíme dát mír
Škody, které pokračující boje způsobují mladým mozkům, jsou nevyčíslitelné. Mírový plán, který upřednostní jejich potřeby, je nezbytný. Noční můra pokračuje. Rok od hrůzného masakru 7. října a nelidského zajetí rukojmích bylo po neúnavném bombardování zmařeno více než 40 000 životů, válka se nadále šíří na širší Blízký východ a příměří se zdá být stejně vzdálené jako kdykoli předtím. A přesto musíme uprostřed trosek a zničených snů o míru stále hledat známky naděje, píše bývalý britský premiér Gordon Brown. Na podrobný plán dvoustátního řešení jen usedá prach. Jeho prosazení bude vyžadovat celosvětově koordinované úsilí nejen ve slovech, ale i v činech. Nejdříve musíme zintenzivnit naše úsilí o příměří a zesílit tlak na propuštění rukojmích. A i když jsou dnes srdce zlomená, náš slib, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom podpořili obnovu, musí být nezlomný. Můžeme se cítit podobni pozorovatelům na břehu, ale musíme myslet i na dobu, kdy zbraně utichnou, a proto bychom neměli otálet s plánováním a přípravou bezprecedentní podpory potřebné pro ty, kteří nepoznali nic jiného než utrpení, ale kterým se nic lepšího nenabízí: Děti v Gaze, kterých je milion.