Homeless tales č. 5

Máme je ve svých snech. Jsme na skupině a jelikož se o tom nechce nikomu mluvit, tak začnu já: Vojta: Já sice racionálně vím, že mi moc nehrozí, že bych tady mohl skončit. Ale stejně to na mě dolíhá. Zejména když vidím, jak se tu těsní na pokojích po 10. To je moje noční můra. Nedávno jsem se totiž stěhoval.  A ten podpis nájemní smlouvy byl docela otravnej a hodně jsme se o různý věci přeli. No a pak se mi zdálo, jak přijdu domů od kamarádů z hospody, je tak kolem půlnoci. A v koupelně slyším nějakej zvuk. Tak otevřu dveře a tam se sprchuje nějakej chlap. V šoku ustoupím a podívám se do pokoje a z pod peřiny se najednou vynoří další. Je strašnej kámoš. Nějakej Tomáš. Představí se a začne hned ukacanej small talk, jak tady spolu budem vycházet.Další ze série příběhů lidí bez domova, které autor sepsal na základě své osobní pracovní zkušenosti.

Napíšte Váš príspevok a nezabudnite zadať text z obrázku. Je to ochrana pred spamom. Upozornenie: Nevhodné, vulgárne a netoleratné príspevky budú vymazané!
Názov:
Meno:
Príspevok:
Kód z obrázku:
Pridať príspevok