Inflace v ČR a z čeho se počítá
Pro osvěžení paměti, o čem ta inflace vlastně je uvádím zjednodušenou tabulku spotřebního koše českých domácností. Největší váhu v indexu cen má bydlení voda, energie, paliva a to 25,14 % Jinými slovy zdražení těchto komodit se do výsledné inflace započítává jen z jedné čtvrtiny. Potraviny a nealkoholické nápoje dělají 17,72 %, doprava 11,51 % a třeba alkoholické nápoje a tabák 8,7 %. Pokud se někomu může nelíbit započítání necelých devíti procent do spotřebního koše naší populace posledně jmenovaných poživatiny s etanolem a nikotinem, měl by si uvědomit, že za relativní klid ve společnosti to stojí. Zvlášť v těžkých dobách nebo v časech společenských změn. Jeden literární bonmot dokonce praví, že jakákoliv revoluce se dá zlikvidovat snížením cen alkoholických nápojů na desetinu. Za poznámku k tabulce ještě stojí pohled na její spodní příčky. Zdraví se do indexu promítá 2,45 % a vzdělání 0,56 %. Není mi jasné, zda se do položky vzdělání započítává školné, učebnice nebo dnes už i nezbytná elektronika. Změny ve struktuře spotřeby domácností Český statistický úřad (ČSÚ) reflektuje úpravou používaných vah každé dva roky. A ačkoliv koronavirová pandemie výrazně změnila spotřební návyky domácností, váhy ve spotřebním koši pro výpočet inflace v návaznosti na metodický pokyn EUROSTATu zůstaly stejné. Zdroj: Kurzy.cz, ČNB, ČSÚ