Rakouská politika za Kurze byla podobně zkorumpovaná jako jinde ve střední Evropě
Přepis Rozhovoru Britských listů č. 441. Albín Sybera: Marcusi, vítejte. Než se vás zeptám, co se vlastně děje a co vedlo k pádu Sebastiana Kurze, můžete nám stručně říci, kde stál politicky? Marcus How: Sebastian Kurz je v mnoha ohledech postava, která není ideologická. Přinejmenším se během své kariéry vydal na politickou cestu, takže začal na liberálně konzervativním křídle své strany, lidovců, FLP, a postupem času si vybudoval osobní profil. Byl mladý. Viděl, že je potřeba změnit to, co považoval za starou, unavenou stranu, která v politice upadala. A vytvořil si svůj osobní profil, mluvil o problémech, jako je migrace a integrace, v té době to byl umírněnější diskurz, ale v důsledku azylové krize v roce 2015 začala hodně sílit krajně pravicová Strana svobody a ti se svým populistickým programem připravovali na vládu. Kurz zde viděl příležitost posunout se doprava a posunem doprava musel zlikvidovat velkou koalici, kterou v té době měla Lidová strana se sociálními demokraty. Kterou vedl umírněný centrista. A Kurz se v podstatě spiků a svrhl šéfa své strany a převzal moc a prezentoval se veřejnosti se jako Nová naděje, která se chystala posunout stranu v některých otázkách doprava, a přitom zůstat ukotvena v establishmentu. V důsledku toho se dotkl široké škály témat, z nichž některá jsou svou povahou liberální, ale některá spíše mainstreamová, více v rámci evropského establishmentového mainstreamu.