Rázem v Riu
Před nedávnem jsem kvůli rozbředlému a kluzkému sněhu pomalu kráčela cestou z nákupu. Vzhledem k tomu, že bylo poměrně dost lezavo, rozhodla jsem si ji zkrátit kolem školy, která je určena studentům se zdravotním hendikepem. Rázem jsem se ocitla ve sluncem a radostí rozzářeném Riu de Janeiro, odkud jsme se všichni ti, kteří jsme se u plotu dané školy náhodně zastavili a zaposlouchali se do zvuků přenádherného bubenického koncertu, který zrovna probíhal na jejím zahradním dvoře přenesli na skok i do rozpálené Afriky. Ovace po skončení daného koncertu nebraly konce. A tak mne napadla myšlenka, že by nebylo na škodu, se o bubnování zmínit něco více, neboť buben spolu s chřestidlem, nejenže patří mezi základní nástroje šamana pro vstup do šamanského stavu vědomí, ale současně funguje jako vynikající možnost muzikoterapie, která vám do života přináší radost, kreativitu, pozitivní pocity a zahání všechny negace a zlé duchy široko daleko. A tak jsem o rozhovor požádala přímo samotného pana kapelníka Tam-Tam Batucady a Tam-Tam Orchestry, pana Miloše Vacíka. Pane Vacíku, ještě jednou musím říci, že váš koncert na zahradě zdejší školy byl excelentní, ale jak se vlastně zrodila vaše láska k tomuto nejstaršímu hudebnímu nástroji?