Václav Hrabě 13.6.1940-5.3.1965
upozornil na Twitteru Jiří Pehe Neony zvoní klekání v tvých očích vycházejí hvězdy a květiny padají na zem mezi stíny na břeh jezera kde roste rákosí a kmín kde dřevaři po skončení práce pijí kořalku z jeřabin A mně se chce tak spát Spát ve stínu tvých vlasů Spát na nic nemyslet při zvuku tvého hlasu se probouzet jak kuchař v pohádkách kde spí se stovky let a znovu usínat s hrstí tvých vlasů na čele a trochu žárlit na slunce které ti po těle kreslí malé nepochopitelné obrázky Pozn. JČ: Osobní vzpomínka. Někde mám ještě na magnetofonovém pásku (!) nahrávku hodinového hudebního pořadu Svobodné Evropy, kde mezi písněmi tyto básně Václava Hraběte čte Karel Kryl. Translate post