K fenoménu sexuálního násilí z pohledu selhávající péče českého zdravotnictví

Riziko sebevraždy u sexuálně zneužívaného dítěte  je asi 30x vyšší oproti průměru populace Rozhovor Britských listů 664. Jednačtyřicet procent znásilněných v Praze byly loni děti do osmnácti let Pozn. red.: Tohle je nesmírně závažný materiál od autora, jehož identita je redakci známa. Má - velmi špatné - zkušenosti s českou psychiatrií a žádá o nezveřejnění svého jména, neboť se obává pomsty. Informace, které přináší, jsou však závažné a šokující - a jdou ruku v ruce s nedávno zde zveřejněnými informacemi, že české zdravotnictví často odmítá ošetřit bezdomovce, kteří pak umírají bez pomoci. Dejme autorovi slovo:     Nepíšu do Britských listů příliš často, nicméně bych rád přispěl nějakými fakty a názorem k tomuto tématu i vzhledem k tomu, že se tu objevilo nedávno několik článků. Sám chci zdůraznit, že je to názor jen laický a maximálně poloodborný, ovšem založený na rozhovorech s odborníky a omezené četbě odborné literatury a uvědomuji si, že reaguji s určitým zpožděním k článkům, které vyšly už dříve, je to jednak vytížením jinými záležitostmi, ale také tím, že toto téma na mě samotného příjemně zrovna nepůsobí.  Jde především o toto: V odborné literatuře se dá dohledat a můžete si to i ověřit, že přibližně dvě třetiny sexuálně motivovaných trestných činů (hlavně zneužívání dětí) páchají samy oběti těchto činů, které byly viktimizovány o generaci dříve. A kterým nebyla poskytnuta odpovídající, případně vůbec jakákoli psychologická/psychiatrická/sexuologická systémová pomoc.  Přičemž v ČR systémový přístup k tomuto problému asi ani pořádně neexistuje, natož nějaká strategie.  Předem chci říct, jsem rád, že Britské listy vůbec na tuto problematiku upozorňují, a i proto vám tohle píšu. Jsem rád, že došlo ke kampani MeToo, která na tento fenomén upozornila, i když se ale domnívám, že v ní došlo ke zkreslením a zjednodušením, a že se poněkud minula účinkem a nedosáhla příliš velkých zlepšení. Proto k tomu chci přidat nějaká fakta a poznámky, co by mohlo omezit sexuální násilí účinněji. Ale k věci, je sice dobře, že tu upozorňujete na případy, kde jsou udělené tresty naprosto neodpovídající a upozorňujete na nechvalně známé případy, kdy to někomu buď zcela prošlo nebo se to zametalo pod kobereček, zejména v (hlavně katolické) církvi. Co je však i v médiích kompletně ignorováno a v širší společnosti a na veřejnosti neznámo, jsou až strukturální důvody dysfunkčního (nejen) českého psychiatrického a psychosociálního systému - včetně sexuologie, na kterou se v tomto článku soustředím, které tento fenomén samy výrazně zhoršují. 

Napíšte Váš príspevok a nezabudnite zadať text z obrázku. Je to ochrana pred spamom. Upozornenie: Nevhodné, vulgárne a netoleratné príspevky budú vymazané!
Názov:
Meno:
Príspevok:
Kód z obrázku:
Pridať príspevok